Recent Files

Než začnete

Dvě verze, stejný panel. Nainstalujte si tu, která vám sedne.

UXP panel bydlí uvnitř InDesignu, ukotvený mezi ostatními panely, a běží na Windows i macOS. Desktopový panel je vlastní okno, které se klávesovou zkratkou otevře nad čímkoli, a běží na Windows.

UXP panel

1. Nainstalujte plugin stejně jako kterýkoli jiný plugin řady Zalesky Workflow.
2. V InDesignu otevřete Okna › Zalesky Workflow › Recent Files.
3. Ukotvěte si ho, kam chcete. Pamatuje si velikost i všechna nastavení.

Panel se naplní hned, jak ho otevřete. Nečeká, na nic se neptá a při práci se InDesignu na nic neptá dokola.

Desktopový panel pro Windows

1. Dejte RecentFiles.exe kamkoli chcete a vedle něj složku _DATA.
2. Spusťte ho. Sedí tiše na pozadí.
3. Panel vyvoláte odkudkoli klávesami Ctrl + Win + Shift + R.

Okno zůstane otevřené, dokud ho nezavřete, takže ho můžete nechat vedle InDesignu. Pokud chcete, aby vám uhnulo z cesty, zapněte v nastavení Close the panel after opening a document.

Jak se drží pořadí

Odkud se seznam bere a proč si panel vede vlastní.

Seznam posledních souborů má cenu jen tehdy, když je v pořadí, ve kterém jste na věcech naposledy dělali. InDesignové Soubor › Otevřít poslední se přeskládá v okamžiku, kdy dokument otevřete, uložený nebo ne – odtud si panel bere pořadí.

Co k tomu přidává, je paměť a podrobnosti. Menu jde přečíst jen za běhu InDesignu, drží pevně daný počet položek a dá vám jméno a nic víc – žádnou složku, verzi ani stránku.

Tři zdroje

InDesign drží tuhle informaci na třech místech a ani jedno z nich samo o sobě nestačí.

Panel si tedy bere pořadí z menu a cesty z registru a výsledek si zapisuje do vlastní historie. Právě díky té historii je seznam správně už v okamžiku otevření panelu, ať už InDesign běží nebo ne, a právě proto si pamatuje i soubory, které z menu dávno vypadly.

Panel

Záhlaví, seznam, stránka vedle něj a patička, která počítá.

Záhlaví

Název, pak vyhledávací pole, které filtruje podle jména souboru a složky zároveň, pak ikony zobrazení, obnovení a nastavení. Filtruje se během psaní, Esc pole vyprázdní.

Patička

Kolik dokumentů seznam obsahuje, kolik je otevřených neuložených a legenda k barvám. Zároveň je to jediný řádek, kterým s vámi panel mluví: co se povedlo nebo nepovedlo, píše se sem.

Barevné značky

Jsou tři a každá odpovídá na otázku, kterou byste jinak museli jít ověřit.

• Zelená u levého okraje. Tenhle dokument je právě teď otevřený v InDesignu. Otevřít ho znovu by jen vyneslo jeho okno dopředu, takže vás značka zbaví přemýšlení, jestli ho už nemáte.
• Červená u levého okraje. Soubor tam, kde býval, není. Přesunul se, přejmenoval, byl smazán, nebo leží na disku, který odsud není dostupný. Celý řádek je zašedlý.
• Oranžový čtvereček za značkou. Řádek je připnutý nahoru a zůstane tam bez ohledu na řazení.

Chybějící soubor je zašedlý, ne vyhozený, a to schválně: řádek, který vidíte a nejde otevřít, vám říká, že něco není v pořádku, kdežto řádek, který tiše zmizel, vám neřekne vůbec nic. Jestli je vidět nechcete, je v nastavení Leave out documents that are no longer there.

Dvě zobrazení

Seznam ke čtení, nebo stránky k poznání.

Seznam

Jeden řádek na dokument a sloupce, které si zapnete. Tohle je zobrazení pro hledání podle názvu, složky nebo podle toho, kdy jste dokument naposledy měli otevřený.

Náhledy stránek

Mřížka prvních stran. Hodí se, když víte, jak dokument vypadal, a ne jak se jmenoval.

Přepínají se dvěma ikonami v záhlaví a stejně tak položkami List a Page previews v menu panelu. Ve kterém zobrazení se panel otevírá, je samostatné nastavení.

Panel s náhledem

V zobrazení seznamu je vedle něj stránka s vybraným dokumentem. Pokud má dokument uložených stránek víc, procházíte je klávesami ← a →. Když chcete šířku raději pro sloupce, vypněte náhled v menu panelu.

Otevírání

Čtyři způsoby, každý na jedno gesto.

Otevřít kopii

Kopie se otevře jako nepojmenovaný dokument se stejným obsahem, takže soubor na disku nejde omylem přepsat. Přesně na to ten příkaz je: vrátit se k dokumentu po měsíci a použít ho znovu, bez rizika, že ho uložíte přes původní.

Řádky bez cesty

Občas InDesign zkrátí popisek v menu tak, že už mu na disku nejde nic přiřadit. Panel takový řádek přesto ukáže – hubený, bez složky a bez verze – a přesto se otevře, protože otevření obstará samotná položka InDesignového menu. Nepřiřazená cesta nikdy neznamená mrtvý řádek.

Umístění a tažení

Dokument InDesignu se dá umístit do jiného jako grafika. Takhle.

Place in the active document pod pravým tlačítkem načte dokument do kurzoru InDesignu. Zatím se nikam nic nepoloží: umístí ho až další kliknutí v sazbě, takže si vyberete, kam přijde a jak bude velký. Když vyberete víc dokumentů, jdou do jednoho načteného kurzoru, na každý jedno kliknutí.

Tažení

Stiskněte řádek a vytáhněte ho ven z panelu. Ve chvíli, kdy panel opustíte, je kurzor načtený, a vy kliknutím do dokumentu určíte, kam to přijde.

Stisk, který se nepohne, neudělá nic, a tažení puštěné uvnitř panelu také ne, takže obyčejné klikání a vybírání to nijak neovlivní.

Pravé tlačítko myši

Všechno kromě Open je tady.

Příkaz, který na daný řádek nesedí, je zašedlý, ne skrytý, takže menu má pokaždé stejný tvar. Verze pro Windows přidává ještě Open with se seznamem ostatních aplikací v počítači, které .indd otevřou.

Menu panelu

Příkazy, které se týkají panelu, ne dokumentu.

V UXP verzi je to vysouvací menu záložky panelu vpravo nahoře. V desktopové verzi klepněte pravým tlačítkem kamkoli mimo řádek.

Empty the list zahodí vlastní historii panelu, ne soubory. Při dalším obnovení se naplní znovu z InDesignu a z registru, takže přijdete o připnutí, o odebrané řádky a o časy otevření, které se panel naučil.

Připnutí a odebrání

Dva způsoby, jak říct „na tomhle záleží“ a „tenhle ne“.

Pin to the top

Připnutý řádek je nad vším ostatním bez ohledu na řazení a je označený oranžově. Připněte si zakázku, ve které tenhle týden žijete, a přestanete ji hledat. Když jich připnete víc, mezi sebou si drží pořadí, které jim dalo řazení. Na už připnutém řádku se stejný příkaz jmenuje Unpin.

Remove from the list

Del nebo Remove from the list. Vyřadí řádek z dohledu a souboru se nedotkne. Není to mazání a není to natrvalo: až InDesign příště ohlásí, že jste ten dokument otevřeli, řádek se vrátí. Berte to jako „teď ne“, ne jako „nikdy“.

Del odebírá řádek jen tehdy, když je vyhledávací pole prázdné. Když v něm text je, chová se Delete jako běžná editační klávesa.

Sloupce a řazení

Vedle názvu pět sloupců, všechny volitelné.

Řazení

Klepnutím na záhlaví se řadí podle něj. Dalším klepnutím se řazení obrátí. Šipka v záhlaví říká, kterým směrem. Připnuté řádky zůstávají nahoře bez ohledu na to.

Šířky

Táhněte za čáru mezi dvěma záhlavími. Sloupec i všechny buňky pod ním jdou za kurzorem a šířka se zapamatuje. Název vlastní šířku nemá – bere si, co ostatní nechají – takže tažení za čáru u jeho pravého okraje mění šířku sloupce za ním.

Sloupec s verzí

Zjistit, který InDesign dokument zapsal, stojí čtyřicet bajtů z jeho hlavičky. Na místním disku je to skoro zadarmo, přes pomalý sdílený disk to je jedno sáhnutí na dokument. Pokud panel kvůli sdílenému disku zpomaluje, je vypnutí tohohle sloupce první věc, kterou zkusit. Verze pro Windows nabízí i pomalejší, důkladnější čtení, které sáhne do XMP dokumentu, když hlavička nestačí.

Náhledy stránek

Odkud se obrázky berou a co dělat, když žádné nejsou.

Většina souborů .indd v sobě nese JPEG první strany – nebo každé dvoustrany. Panel je tahá přímo ze souboru. Bez InDesignu, bez otevírání, okamžitě.

Náhled v sobě ale nemá každý dokument. Vždy ukládat náhledy s dokumenty je v InDesignu ve výchozím stavu vypnuté, takže čím starší soubor, tím pravděpodobněji nemá co ukázat. Pro takové je pod pravým tlačítkem Render a preview with InDesign: otevře dokument bez okna, vyexportuje první stranu, zase ho bez ukládání zavře a výsledek si uloží do mezipaměti. U velkého dokumentu to stojí reálné sekundy, proto se to dělá na vyžádání a ne plošně.

Nastavení

Všechno, co si panel pamatuje, v jednom okně.

Panel

Columns

Které z pěti sloupců jsou vidět. Šířky se nastavují tažením.

Files

Page previews

Jestli je vůbec zobrazovat, a strop velikosti. Tam, kde panel umí číst jen část souboru, se strop skoro neprojeví. Tam, kde musí přečíst celý dokument, aby náhled našel, se velký raději přeskočí, než aby se tahal do paměti.

Klávesnice

Panel se dá ovládat bez myši a s myší je rychlejší.

V desktopové verzi tohle funguje jen tehdy, když je panel nahoře a aktivní, takže nic z toho nepřekáží ničemu jinému v počítači. Kolečko nepotřebuje ani to, stačí mít kurzor nad seznamem.

Kde jsou data

Dva malé soubory a mezipaměť. Nic se nezapisuje nikde blízko vašich dokumentů.

UXP panel

prefs.json

Všechna nastavení, řazení a šířky sloupců

history.json

Samotný seznam: cesta, čas otevření, verze, připnutí, odebrání

thumbs/

Náhledy stránek vytažené z dokumentů

panel.log

Na co se panel InDesignu ptal a co dostal

Open data folder v menu panelu vás tam zavede.

Desktopový panel

_DATA\settings.ini

Všechna nastavení, velikost okna a šířky sloupců

_DATA\history.tsv

Seznam, jeden řádek na dokument

_DATA\jsx\

Skripty, které se posílají InDesignu. Musí cestovat s .exe.

_DATA\cache\

Plní se jen při použití Render a preview with InDesign

Pokud do složky, kde program leží, nejde zapisovat – třeba na sdíleném disku jen pro čtení – přesune se datová složka do %APPDATA%\InDesignRecentFiles.

Obě verze

Stejný panel, dvě podoby. Co se liší a proč.

Řazení, historie, značky, připnutí i příkazy jsou v obou stejné. Kde jedna verze umí něco navíc, je to tím, že jí to okolí dovolí, ne tím, že by ta druhá byla chudší příbuzná.

Když něco nefunguje

Panel vám řekne, o co se pokusil. Přečtěte si to nejdřív.

Seznam je prázdný

Panel místo řádků vypíše, na co se InDesignu ptal a co dostal. V UXP verzi je navíc v menu panelu Diagnostics… a Show the log… a stejný text se zapisuje do panel.log v datové složce. Pošlete tohle, ne popis – je v tom pojmenovaný krok, na kterém se to zastavilo.

Dokument je zašedlý

Soubor není tam, kde býval, nebo jeho disk není dostupný. Připojte sdílený disk a obnovte. Pokud je opravdu pryč, Del řádek odebere.

Řádek nemá složku ani verzi

InDesign zkrátil popisek v menu za hranici, kde by mu šlo na disku něco přiřadit. Řádek se přesto otevře. Jakmile ho jednou otevřete, panel cestu zná a řádek se doplní.

Pořadí pořád vypadá špatně

Obnovte. Panel čte InDesignové menu při otevření, při obnovení a když InDesign ohlásí změnu – ale dokument otevřený jinudy, ve chvíli, kdy se panel nedíval, si všimne až při dalším pohledu.

Panel se otevírá pomalu

První, na co se podívat, je Keep at most: každý řádek je jedno sáhnutí na disk. Pak sloupec s verzí, hlavně přes sdílený disk, a pak náhledy stránek u hodně velkých dokumentů.

Chybí náhled

Dokument byl uložený bez něj. Použijte na tom řádku Render a preview with InDesign, nebo si v předvolbách InDesignu zapněte Vždy ukládat náhledy s dokumenty, aby ho příští uložení nesla.